Pairing: Shiki x Rin
Těšit se můžete na: Yaoi
Anotace: Tak povedlo se mi dopsat slíbenou povídku na tento pár :) Doufám, že se bude líbit. TAK TEME-CHAN PŘEJI HEZKÉ POČTENÍ.... stejně jako všem ostatním :) Nic k ní prozrazovat nebudu pořád máme ty Vánoce :D Tak si ji užijte :)
Stačil jeden špatný pohyb a v tu chvíli by byl blonďatý chlapec připraven rukou svého staršího bratra o hlavu. On si však vybral sám. Věděl, že v tomto boji jej nečekalo nic jiného. Ale když viděl jeho tvář, nedokázal odolat silnému náporu emocí, které byly silnější než rozum, který mu velel, aby toho nechal, držel se od Shikiho raději dál. Jenže jej netáhla k boji jen touha po pomstě. Hlavním důvodem byl Akira. Věděl, jak moc ho chce. Nedovolí mu, aby si jej vzal, aby mu ho sebral, tak jako to udělal tenkrát s jeho přáteli. Akira byl jeho. Znamenal pro něj možná víc než přítele nebo rodinu. Nikdo pro něj nebyl v životě tak důležitý jako on.
Jedna rána padala za druhou. Kdykoliv černovlasý chtěl, mohl jej zabít. Jeho však bavilo dívat se na to, jak se jeho malý bráška snaží, přestože měl dost. V tom připravit Rina o život mu nebránilo nic. Krevní pouto pro něj nic neznamenalo. Byl to pro něj jen malý usmrkanec, kterému dřív musel stát za zadkem a hlídat ho. Už nevěděl, co znamená mít rád. Kdysi to ale takhle nebylo. Ale všechny své vzpomínky na to, co bylo než se stal nelítostným zabijákem, pohřbil v sobě někde hluboko uvnitř sebe.
"Jsi už na konci sil Rine.... A pořád se nehodláš vzdát?" optal se s úšklebkem. Viděl na něm, že už má dost. Jen málo jej dělilo od zhroucení. Ať už ho zabije on sám nebo uteče, aby se zachránil, postaral by se o jeho smrt někdo jiný, aby získal další známky, vzal by si nakonec Akiru tak jako tak. Nic mu v tom nebránilo. A obvzlášť ne takový malý usmrkanec jako on.
"Nevzdám se Shiki!!! Slíbil jsem Akirovi, že ti nedovolím, aby si se ho víc kdy jindy dotknul! Nikdy ho nedostaneš!!!" byl skutečně odhodlaný i pro šeodvlasého chlapce, který se ukrýval někde v tom polorozpadlém městě ochránit i za cenu vlastního života. Rád by pro něj umřel, kdyby mu nezbývalo nic jiného a ochránilo by ho to. Nevěřil tomu, že by mohl zabít Shikiho, anižby on sám jím nebyl zabit. Možná už to tak mělo být. Měli zemřít spolu. Boj nevypadal pro něj vůbec nadějně, ale on stále věřil v to, že jej porazí. Už nějakou dobu, netoužil po ničem jiném.
"Jsi na konci svých sil.... už to vzdej. To tolik toužíš zemřít mou rukou?" optal se jej s úšklebkem straší.
"Nechci zemřít! Ale pokud moje smrt zachrání Akiru, tak se pro něj rád obětuju." řekl Rin smiřující se se svým koncem. Opravdu nechtěl zemřít. Chtěl být s Akirou.... už napořád až do smrti.
"Jsi tak naivní... vždycky jsi byl. Jak si myslíš, že mu pomůže tvá smrt. Mě nezabiješ. Pak až se budeš válet v kaluži krve, půjdu si pro něj." i když Rin za tu dobu zesílil, pro něj zůstával stále velice slabým soupeřem, nevěřil, že by ho mohl nějak zranit. Pomyšlení na to, že by ho zabil, jej rozesmívalo.
"Sklapni!" vykřikl. Sebral všechnu svou zbývající sílu. Rozběhl se proti svému staršímu bratru se zbraní v ruce. Povedlo se mu Shikiho zranit. Jenže pro něj to bylo jako škrábnutí nebo štípnutí od komara. Nepříjemně to svědilo, z rány tekla krev, ale nebylo to nic, co by jej ohrozilo na životě. Rin skončil na zemi s několika pochroumanými kostmi. Nemohl se pohnout a sotva se nadechnul. To byl nejspíš jeho konec. Černovlasý k němu pomalu došel. Usmíval se. Věděl, že to takhle skončí. Nikdy ho neposlouchal. Vždycky to tak bylo. Klekl si k němu. Ke krku mu přitiskl čepel jeho katany.
"Sice to, že jsi můj bratr, pro mě nic neznamená, ale i tak si můžeš vybrat, jak chceš umřít....." dal mu vybrat z tolika možností. Je libo useknout hlavu, rozseknout vejpůl nebo rozpárat bříško? A co tak usekávání jednotlivých údů?
"Na to, že si nikdy moc nemluvil, jsi teď nějaký moc ukecaný. Prostě mě zab...." nehodlal si vybírat způsob své smrti. Naklonil hlavu na stranu, aby se nemusel dívat do tváře té zrůdě, která byla jeho bratrem. Zavřel oči a smířeně čekal na onen okamžik, kdy jeho duše bude osvobozena od všech lidských utrpení. Jedině, když člověk zemřel, mohl být zcela svobodný. Shiki by mu setl hlavu nebýt sněhové vločky, která se z nebe snesla, dopadla na Rinuvu tvář a okamžitě se rozpustila. Vypadalo to, jako by plakal, i když neměl k slzám opravdu daleko. V tu chvíli se v něm cosi pohlo. Jeho mladší bratr mu najednou připadal opravdu nádherný. Že by neměl srdce ho zabít? Ne srdce neměl a klidně by ho zabil, kdyby nedostal šílenou chuť jej hned na tom místě ošukat. Nikdy se na něj nedíval jako na předmět jeho tužeb. Kdysi ho měl rád, to je pravda, ale pak k němu cosi všechny city zabilo, všechna jejich pouta zpřetrhalo a jejich vztah jako by nikdy neexistoval.
Pohlédl do jeho tváře, když se chladná ostrá čepel přestala dotýkat jeho krku. Rozechvěl se, když uviděl výraz v Shikiho tváři, který jej propaloval svýma rudýma očima a jeho rty byly pokřivené v jakémsi podivném úšklebku. Tuhle tvář již několikrát zahlédl. Byl to výraz plný touhy. Jenže..... Rin si nikdy nekodázal představit, že by se objektem jeho zájmu mohl stát on, pokud se nejednalo o jeho zabití. Ale ani o tohle neměl nikdy zcela zájem. Jakoby neexistoval. A když už se spolu střetli, byl jen mouchou, kterou srazil jednou dobře mířenou ranou k zemi.
"Shiki.... Co to sakra děláš?!" procedil mezi zuby, když ucítil bratrovu ruku na svém stehně. Chtěl mu uhnout, ane neměl kam. Shikiho rty se jen více rozšířily do šklebu. Zaujatě zkoumal blondýnkovu jemnou bledou kůží.
"Dost!" vykřikl, když se ruka tmavovlasého dostala až pod kraťasy, kde si vyhledala mladšího rozkrok. Pokusil se stáhnout nožky k sobě, ale byly mu násilím opět roztaženy. Pokusil se jej kopnout, ale Shiki mu nohu pevně chytil. Stačilo jí jen pohnout a zlomil by mu ji. Rin se kousnul do rtu. Tlumeně zakňučel.
Chvíli jej hladil. Cítil, jak pod jeho doteky tvrdnul. Zajímalo jej, jestli je tak dobrý milenec jako Akira. Chtěl znát důvod, proč byl Akira pořád s ním. V čem byl lepší než on? Takový malý skrček jako Rin jej nemohl umět potěšit tak, jak by to dokázal on. Vytáhl ruku z pod Rinových kraťasů. Uchopil svou katanu. Jedním máchnutím rozřízl Rinovo oblečení jak vrchní tak spodní díl. Na některých místech se objevily rudé kapky krve. Podařilo se mu jej poranit. Čepel jeho meče byla opravdu ostrá. Prohlížel si jeho drobné tělo. Byl malý, vyhublý. Nebylo na něm snad nic, co by se dalo nazvat přitažlivým. Ale přece jen na něm bylo něco, co jej dělalo skutečně roztomilým. Vypadal jako malé sladké štěně, které na něj hledělo prosebným pohledem. Tak jako v tu chvíli na něj nikdy nepůsobil. ….jen se jej dotknout a vzít si ho....
"Ne.... dotý....kej se mě..." zakňučel Rin.cítil bratrovy ruce snad na celém svém těle. Vypadalo to spíše jako prohlídka u nějakého doktora, než předehra. Shiki a slovo něha nikdy nešlo dohromady. Rád své oběti týral. Odpor trestal, jako by snad by snad byla jeho oběť nějakým neposlušným zvířetem.
"Jsi přece můj bratr!" nemohl si jej přece jen tak vzít.... Pro Shikiho ale rodina nic neznamenala. Představa incestu se mu taky nijak zvlášť neprotivila.
"Shi...ki... ne!!!" cukl sebou. Ucítil jeho jazyk na své bradavce. Z jeho hrdla se vydral sten. Kousnul se do rtu, aby mu zabránil uniknout z jeho úst. Jeho druhé bradavky se ujal prsty. Mnul ji, laskal. Rin se chvěl. Snažil se bránit slastným pocitům, které mu způsoboval. Vzrušoval jej i přes jeho vzdory. Shiki se kolenem vklínil mezi blondýnkovi nožky. Cítil bouličku, která se rýsovala hezky mezi jeho nožičkama. Když se o ni kolenem otřel, Rin se opět pokoušel zadržet ty slastné steny jím způsobené. Chtěl ho slyšet sténat. Strhal z něj zbytky látky, které na něm zůstaly. Byly to jen cáry, které nijak zvlášť nepřipomínaly nic jako oblečení. Odhalil své mužství, víc roztáhl Rinovi nožky od sebe. Vniknul na jeden příraz do jeho těla. Odezvou mu byl hlasitý bolestný sten. Rinovi se nahrnuly slzičky do očí, jak jej to šíleně zabolelo. Uvnitř to strašlivě nepříjemně pálelo. Připadal si, jako by uvnitř hořel. Akira byl vždy oproti Shikimu něžný. Milování s ním bylo naprosto úžasné. Za to teď jej Shiki rval zevnitř na kousky. Neohlížel se na něj. Okamžitě začal přirážet. Byl surový. Sám si to upravdu užíval. Neřekl by, jak úžasné mohlo být bratrovo uzoučké nepoddajné nitro, které se pevně stahovalo okolo jeho penisu víc a víc s každým přírazem. Byl vevnitř kluzký díky krvi, které vytékala z jeho natrženého zadečku.
"Shiki to bolí!!!" po jeho tvářích se mu kutálely slzičky. Shiki více přitvrdil. Byl opravdu surový. Přeci jen Rinovi dopřál trochu slasti. Uchopil do ruky jeho mužství, třel jej v tepu přírazů. Užíval si týrání svého malého brášky. Uvnitř něj se mísila slast s bolestí. Ačkoliv proti své vůli byl pomalu doháněn ke slastnému šílenství. I on se blížil k vrcholu. Vyhledal Rinovu prostatu. Otřel se oni. Rinovo tělo již dál nevydrželo ten nápor. S hlasitými výkřiky vyvrcholil. Chvíli na to jej následoval Shiki, který zaplnil jeho tělíčko svým spermatem. Blondýnek zcela vyčerpán omámen bolestí i slastí, která pomalu ustupovala, upadl do bezvědomí. Shiki se pousmál. Vystoupil z jeho tělíčka. Oblékl se. Vzal brášku do náruče. Kráčel i s ním tam, kde se skrýval Akira. Rozhodl se, že si je vezme oba. Nic mu v tom nebránilo. Rin byl mimo sebe a Akira byl po nedávném boji s ním zraněný. Byl si jistý, že z nich budou dokonalí mazlíčci.....
Žádné komentáře:
Okomentovat